Kategorizace vín

Spousta lidí tápe v tom, jak se rozlišují vína  a jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými druhy. Proto jsme pro vás připravili jednoduchý přehled pro rychlou orientaci v rozdělení vín.

Třídění vín dle zákona
Nový vinařský zákon, schválený 29. dubna 2004, stanovuje jakostní třídy pro česká a moravská vína podle následujících analytických hodnot.
Po sklizení a vylisování moštu z hroznů se měří cukernatost (obsah cukru) a podle toho se stanoví jakost vína.
 
Kategorie vín
Minimální cukernatost hroznů při sklizni
11° NM
14° NM
Jakostní víno                   Odrůdové / Známkové
15° NM
 
Kabinet
19° NM
Pozdní sběr
21° NM
Výběr z hroznů
24° NM
Výběr z bobulí
27° NM
32° NM
27° NM
27° NM
Stupně NM (normalizovaný moštoměr) označují množství cukru v moštu.
Konkrétně: 1o NM = 1 kg cukru ve 100 litrech moštu.

 
Rozdělení podle zbytkového cukru
 
Po prokvašení a stabilizaci zůstává ve víně určité množství cukru. Podle tohoto zbytku se určuje, zda je víno suché či sladké.
 
Suché
Nejvýše 4g zbytkového cukru/litr (s ohledem na obsah kyselin!)*
Polosuché
4,1 - 12 g  zbytkového cukru/litr                           
Polosladké
12,1 - 45 g  zbytkového cukru/litr
Sladké
minimální obsah 45 g zbytkového cukru/litr
                                                                                                                                
* max. 9g cukru/l, jestliže rozdíl zbytkového cukru a obsahu kyselin je max. o 2g vyšší.
Příklad: 7g zbytkového cukru a 9g kyselin = stále suché víno.
 
Rozdělení podle barvy:
 
Bílé víno
Vyrobené z bílých nebo červených odrůd
Růžové víno - Rosé
Získané lehkým lisováním modrých hroznů, bez nakvašení na rmutu
Klaret
Samotok – získává se opatrným lisováním rmutu modrých odrůd – minimální růžové zabarvení
Červené víno
Vyrobené z modrých odrůd, kvašením rmutu
 
 
Další označení vín
 
Botrytický sběr - V některých letech, za příznivých podmínek a pouze v některých lokalitách, napadá hrozny ušlechtilá šedá plíseň Botrytis cinerea. Obvykle se objevuje, když je noční rosa a přes den teplý podzim. Noční rosa a vlhko slouží k šíření plísně. Během teplého dne rosa vyschne a plíseň odsává vodu z bobulí hroznů, tím zahušťuje obsah, zvyšuje množství cukrů a extraktivních látek. Hrozny se pak sklízí a lisují i s plísní. Tato vína mají zpravidla vyšší obsah zbytkového cukru a specifickou chuť i vůni.
V některých vinařstvích aplikují tuto plíseň uměle – nástřikem roztoku se sporami. Nevím, ale nejsem moc přesvědčen o legálnosti tohoto postupu.
 
Sur lie(čti syr lí)– Tato metoda pochází z Francie. Při ní se nechává mladé víno, po skončení kvasného procesu, určitý čas ležet na odumřelých kvasinkách. Metody jsou dvě: „Élevage“ ležení vína probíhá bez míchání a „Battonage“ kdy se víno v průběhu ležení intenzivně promíchává. Při ležení na kvasnicích probíhá tzv. autolýza kvasnic a vznikají sloučeniny dusíku, polysacharidy a glykoproteiny, které  zlepšují kvalitu vína. Základní činností kvasnic při metodě sur lie je jejich antioxidační činnost hlavně u červených vín, u kterých zpomaluje stárnutí a změnu barvy a chuti. Použití metody je individuální a je odvislé od charakteru vína. Při tomto procesu by se neměla přidávat síra. Z toho vyplývá, že vína určená pro tuto metodu musí být absolutně zdravá. Metoda sur lie umocňuje ovocný charakter vína. U nás je tato metoda aplikována především na vína bílá.
Perlička – v rámci EU si Francouzi termín „Sur lie“ zablokovali pouze pro sebe a tudíž nikde jinde na světě by neměl být používán. Z tohoto důvodu někteří vinaři uvádí na etiketách: „ Leželo na kvasnicích“ nebo „Krášleno na kvasnicích".
 
Barrique(Barik)– Barikování je metoda školení hotového vína ve speciálních dubových sudech. Sudy mají zpravidla obsah 225 l a jsou vyrobeny z dubového dřeva. Za nejkvalitnější je považován dub francouzský a americký, ale používají se i jiné. Vnitřek sudu je „vypálen“, což je způsob tepelné karbonizace povrchu v různých stupních pálení. Stupeň vypálení ovlivňuje výslednou chuť školeného vína – od jemné vanilky přes karamel až k hořké čokoládě.
 
Tyto sudy se používají téměř výhradně na červená vína  a v menší míře i na vína bílá. Sudy se smí použít třikrát, maximálně však tři roky. Potom se dle zákona nesmí víno z něj nazývat Barrique a sudy se používají v běžném sklepním provozu. Víno se v sudu školí obvykle 3-12 měsíců, během nichž se do vína extrahují látky ze sudu a se současně probíhající mikrooxidací víno zraje.
 
Menší vinaři často vykupují použité barikové sudy a ještě v nich vína školí. Pro svou potřebu a pro přátele. Barikové aroma již není tak výrazné a aroma sudu nepřerazí odrůdovost vína ale přesto dává vínům specifickou barikovou chuť. Zejména to platí u některých bílých vín, kterým lehký barikový nádech velmi sluší.