Degustace Milan Bauman, Velké Bílovice

Dne 18. října 2012 jsme přivítali podruhé v historii v Klubu přátel vína Ústí nad Labem Milana Baumana z Velkých Bílovic, jedničku tamních otevřených sklepů (minimálně dle čísla sklepa). Podrobnosti v následující reportáži.
Vše o vinařství a předchozí degustaci si můžete přečíst¨zde.
Nápad Milana pozvat vznikl opět na letošních otevřených sklepech. Jeho v nejlepším slova smyslu líbivá vína za velmi příznivé ceny jsou opravdovou sázkou na jistotu, tedy nebylo proč váhat.
O zájmu svědčí už to, že jsme museli sáhnout k bezprecedentnímu kroku možné objednávky předem. Nastala totiž situace, že mě přihlášení začali bombardovat žádostmi typu: “Míro, přiveze pan vinař ty geniální tramínky z dubového sudu? Já bych jich chtěl alespoň šest, tak aby se na mě dostalo.” nebo “Chci karton hroznové šťávy a medoviny, nebude to problém?”. Z tohoto důvodu jsme dali kontakt na Milana již do pozvánky, aby si zájemci mohli objednat předem a měli jistotu, že se na ně dostane. Byl to dobrý tah, asi pět lidí tuto službu opravdu využilo, ale přesto Milanem dovezené množství stačilo tak tak, některá vína se vyprodala úplně.
Ale to jsem už na konci, tak se pojďme vrátit zpět na začátek.
Protože u nás Milan už byl, bez problémů dorazil na pátou a ihned jsme začali vše chystat. Přípravy jsme ukončili s velkou časovou rezervou, takže zbyl čas ochutnat Petrův burčák. Jde o homemade našeho kolegy, surovinou byla odrůda Othello, vypěstovaná a sklizená v Krásném Březně- čtvrť Ústí nad Labem. Burčák má nádhernou vůni po lesních jahodách a příjemnou chuť.
Též jsme mezi námi po čase přivítali doktora Kacerovského, organizátora mnoha vinařských akcí na Ústecku. Nevím, zda dorazil soukromě či pracovně, ale snad se mu u nás líbilo.
Pak jsme předali slovo Milanovi a začali jsme. Mě osobně nejvíce potěšily Tramíny, včetně šumivého, chápu, proč je to vlajková loď vinařství. Milovníci sláděr si mohutně lebedili. Ovšem pozor, pořád tam zůstává příjemná kyselina, která vína osvěžuje a láká k dalšímu napití. Milan vůbec není příznivcem bezduchého systému čím víc cukru v hroznu, tím lépe. Zastává názor, že by víno nemělo být fádní, mělo by lákat k dalšímu napití a cukr je jen jeden z faktorů, který tvoří hezké víno. Bohužel zákazníci jsou naučení, že čím vyšší přívlastek, tím kvalitnější víno a neuvědomují si, že pak může být primárním vjemem vysoký alkohol, který vás doslova kousne do jazyka... a to je vše.
Cuvée Šísary jsou raritou,už se nebudou nikdy opakovat, jedná se o doprodej. Víno vzniklo na malé, tzv. záhumenkové vinici. O co jde? Za komunistů samozřejmě nikdo nemohl soukromě pěstovat víno ve velkém, ale v malém to šlo. Každá rodina dostala deset arů a tam mohla pěstovat své víno. Problém byl samozřejmě v tom, že o nějakém terroiru nebo vědeckém zakládání vinic nemohlo být ani řeči. Kdo k čemu přišel, to tam nasadil. Pozoruhodné je, že vysazené odrůdy byly podezřele stejné jako ty, které zrovna v tu dobu sázelo družstvo. Pokud nějaká rostlina odumřela, nasadila se tam prostě jakákoliv jiná. Vznikla tak šílená skladba odrůd, u nichž se pochopitelně nevyplatí je sklízet samostatně. Milan to vyřešil tak, že vše sklidil najednou a bez nakvášení (i červené odrůdy) vylisoval. Vzniklo tak nesmírně zajímavé, příjemné víno. A unikum je to proto, že vinici posléze vyklučil a hodlá na ní pěstovat vhodnou odrůdu. Neboli vinice v této podobě již neexistuje, proto se tedy toto cuvée už nikdy nebude opakovat.
Též se opět potvrdilo, že lidi táhnou zajímavosti. Tramín nebo veltlín má každý, ale takováto zajímavost hned vzbudila pozornost a dotazy.
Velkou pozornost a zájem vzbudil též šumivý tramín, sycené víno vhodné zejména v létě k bazénu.
Alternativou sirupům jsou vinné hroznové mošty, já jsem jejich velkým příznivcem a dle nákupů též ostatní. Jedná se o čistě přirodní šťávu z hroznů, v tomto případě z veltlínu a modrého portugalu.
Medoviny zaujaly také, návštěvníci si vybírali různě, nevystopoval jsem žádného favorita.
Losování bylo velmi vtipné. Jedna z návštěvnic vylosovala číslo, aby se zjistilo, že jde o její číslo. Do omrzení jsem pak musel vysvětlovat, že ostatní čísla nebyla přilepená a sedmička tam byla fakt jen jednou.
O útoku na Milanova vína jsem se již zmiňoval. Pak proběhlo obligátní foto a rozloučení. Milan spěchal domů, má plno práce s novým ročníkem.
Degustace se mi moc líbila, vína Milana Baumana a jejich prezentaci mohu jen doporučit. Doplním jen, že v degustačním listě chybí hroznová šťáva z letošního modrého portugalu, kterou Milan přivezl jako překvapení.
P. S. Tom se věnoval hlavně manželce, takže reportáž zbyla na mě. Proto se omlouvám za určitou stručnost, která si spíš klade za cíl popsat celkovou atmosféru.