Degustace vín Tibora Zapletala z Velkých Bílovic

 

Dne 19. května 2011 se v klubu Havana sešlo přes padesát vínomilců z Klubu přátel vína, aby ochutnali výběr z produkce vinaře Tibora Zapletala z Velkých Bílovic. Podrobnosti přináší následující reportáž.

 
 
Dne 19. května 2011 se v klubu Havana sešlo přes padesát vínomilců z klubu přátel vína, aby ochutnali výběr z produkce vinaře Tibora Zapletala z Velkých Bílovic. Malinkou změnou oproti původnímu plánu bylo, že vinař musel na neodkladnou operaci, z toho důvodu ho nahradili manželka Lenka a kamarád Luděk. Ti měli trochu trému, jelikož to byla jejich první takováto akce a ve vinařství mají jiné úkoly. Ale poznat to moc nebylo, protože po počátečním rozehřátí šlo všechno jako na drátkách.
 
Vinařství Zapletal, přesněji Vinné sklepy Zapletal je tradiční rodinné vinařství, kdy prokazatelně vinařil už jejich pradědeček. Jejich sklep, který je pravidelným účastníkem jarních otevřených sklepů v Bílovicích, je jedno velké krásné bludiště, protože byl postupně rozšiřován, přistavován a spojován. Zajímavé jsou i různé úravně jednotlivých pater sklepa.
 
Z kapacitních důvodů byl pak letos dostaven ještě jeden sklep, na jiném místě, se kterým bylo možné se premiérově seznámit právě na jarní akci Ze sklepa do sklepa. Opět je v něm záměrně použito několik stylů a návštěvník má možnost shlédnout vícero typů sklepů, které se v Bílovicích během staletí stavěly.
 
Vinařství hospodaří na 4 hektarech v kvalitě bio. Nejsou to však žádní fanatici a chápou tento typ hospodaření jako úctu k přírodě a práci předků. Ve vinici je živo, rostou tam pampelišky, lítá modrásek, bydlí tu zajíci (svině ušaté, nedobré, hrozny okusující) a opět se zde rozmnožily slunéčka sedmitečná, která jako biologická zbraň likvidují mšice a podobné potvory vínu škodící. Na etiketách ale vína  jako bio označována nejsou.
 
Bio prostředky na udržování vinice jsou o dost dražší než běžné herbicidy a pesticidy, ale díky dotacím se lze dostat na ceny jako za prostředky běžné. Ve vinici je více práce, protože tyto prostředky se musí aplikovat několikrát. Všechny vinice jsou sázeny tak, aby umožňovaly použití traktoru. Hrozny na výrobu i nakupují od prověřených dodavatelů.
 
Víno školí v nerezových tancích, červené v sudech. Některá vína leží též v sudech barikových, které jsou z  francouzského dubu. Archivaci moc nepěstují. Obvykle z nějakého významného vína si schovají několik desítek kusů, ale jinak na to zatím není prostor.
 
Zájem je takový, že většinou všechna vína aktuálního ročníku bývají stejně rychle vyprodána. Luděk se nám pochlubil, že jeho privátní archiv vín od Zapletalů je mnohem bohatší, než lze nalézt u Zapletalů ve sklepě (trochu mi tím připomíná Jardu Šimka od Skoupilů, není nad to mít zapálené zaměstnance).
 
Zajímavostí jsou etikety, respektive jejich absence na některých vínech. Lahve jsou pouze popsány fixou, ovšem velmi precizně a elegantně, což vynikne tehdy, když je víc lahví vedle sebe. Většina návštěvníků se domnívá, že i tyto lahve jsou profesionálně potištěny.
 
Ročník 2010 nepatřil k těm zdařilým. Bylo hodně kyselin, které bylo nutné odbourat. Tibor přistopil na metodu jablečno mléčné fermentace pomocí bakterií a následným naležením na kvasnicích, tedy metodou sur lie, kdy se při autolýze kvasinek také zakulacují ostré kyselinky.
 
I z toho důvodu jsem možná ve vzorcích neobjevil žádnou bombu, ovšem všechna vína byla čistá, dobře se pila, šla v nich jasně rozeznat odrůdovost. Kamarád Martin použil hezkou charakteristiku, totiž že se podle něj jedná o vína plážová. To se týkalo samozřejmě vín bílých. Mými favority byl byl Rýnský ryzlink, s vyváženým poměrem cukrů a kyselin a kvůli své odlišnosti barikovaná Chardonnay.
 
Červená vína byla taktéž velmi příjemná. Možná by se vyplatilo ještě tak rok či dva počkat s vypitím. Nejvíce mě oslovil Dornfelder, neboť byl krásně barevný a je to jedna z mých oblíbených odrůd. Překvapením večera bylo „portské“ víno z odrůdy Zweigeltrebe fortifikované lihem. Pro vinařství premiéra, ale moc zdařilá. Vítěz losování Martin si vybral právě toto víno, čímž naplnil svou pověst vyhrávače. (Martin rád kupuje lístky do tomboly, protože pořád vyhrává. Jeho byt je tak pestrou sbírkou kšiltovek, triček, přívěsků a nafukovacích erotických pomůcek,to podle toho, které tomboly se zrovna zúčastní.)
 
Návštěvníkům zjevně chutnalo, protože odlévali minimálně a při prodeji vzali vína útokem. Některá byla úplně rozebrána, ostatních zbyl mizivý zbytek.
Degustace se povedla a já mohu s klidným svědomím návštěvu tohoto příjemného vinařství jen doporučit.
 
Fotografie z degustace naleznete zde.