Degustace Vinařství Na Soutoku

Degustace vinařství Na soutoku
Anotace: Dne 15. října 2015 jsme přivítali v Klubu přátel vína Ústí nad Labem další premiérové vinařství. Bylo to vinařství Na soutoku z Břeclavi http://www.nasoutoku.cz/ a průvodce večerem nám byl Jan Martínek, obchodní ředitel a hlavní sommeliér v jedné osobě.
Jaromír Jágr hrál ve svém profesním životě za různá mužstva. Co se pamatuji, začínal u Tučňáků, pak hrát za Ďábly z New Jersey a teď válí na Floridě. A stejně to mají další sportovci. Někde hrají, když jsou dobří, snaží se posunout do lepšího mužstva, když jim to nejde, přesunou je jinam. Pamětníci vzpomínají na doby, kdy sportovci hráli za jeden klub prakticky celý život. Slavný fotbalový internacionál bydlel ve vedlejším vchodě, děti se praly ve školce, manželky klábosily před samoobsluhou a chlapi se vídali v hospodě. Doba se změnila. Nevím, zda k lepšímu nebo k horšímu, prostě změnila.
Ne, nebojte se, opravdu ještě čtete článek o víně a já jsem se (snad?) úplně nezbláznil. Vypomáhám si touhle paralelou, protože jsem z degustace a prezentujícího se vinařství měl obdobný pocit. Většina vinařství, která k nám jezdí, mají tradici starou několik generací. Na té staví a pyšní se odkazem svých předků. Vinařství Na soutoku bylo založeno před pár lety a mám z něj pocit oné “nové doby”.
Honza se sice zabývá vínem 15 let, ale nikoliv tuzemským. Pracoval a pracuje ve firmě Vinicola Břeclav, která k nám dováží vína z celého světa. Také nám ihned nabídl další degustaci, vína z Chile, kde často pracovně pobývá, čehož nejspíše využijeme, ale o tom až někdy jindy. Jeho zákazníci ho ale často poptávali o vína tuzemská, na doplnění portfolia. Honza a jeho kolegové to různě “pytlíkovali,” ale jejich snem bylo mít možnost prodávat moravská vína a být součástí Vinařství jako celku, uspokojovat zákazníky bez závislosti na někom jiném.V tu dobu zaměstnavatel Honzy Ing. Karel Průša st. se svým synem Karlem založili Vinařství Na Soutoku a projekt výroby krásných moravských přívlastkových vín byl na světě . Od počátku tedy vinařství vznikalo na základě poptávky zákazníků, bez sentimentu, hledění do minulosti, s maximálním cílením na koncového zákazníka, což jsem chtěl obšírným úvodem vysvětlit, že nemíním nijak hanlivě.
Vsadili na čistá, dobře pitelná, voňavá vína. Základem jsou zdravé hrozny, které vykupují od prověřených dodavatelů, vinařství samo žádné vinice nemá. Preferují primární aromatiku, menší hodnotu alkoholu a rozumný zbytkový cukr. Láhve mají krásný design a jsou zavřeny korkem. Honza je příznivcem šroubových uzávěrů, ale zákazníci žádají korek, tudíž je korek. Šarže mají maximálně několik tisíc kusů, nebudují žádný archiv. Ani by nebylo z čeho, vína jsou vyprodána velmi rychle. Spolupracují se zahraničním vinným konzultantem, aby znali nové trendy. Honza byl původně poněkud skeptický, ale teď už dělí historii vinařství jen na období před angažováním konzultanta a po něm.
Zúčastňují se některých výstav, aby se mohli porovnat s konkurencí, v prodeji jim to v tuto chvíli nijak nepomáhá. Medaile na láhve nelepí, důvody jsou nejen estetické narušení kompaktnosti nadherné etikety, ale i finanční. Každá medaile se musí platit a to by zbytečně cenu vín dál prodražovalo. Zájemci si všechna ocenění mohou najít na jejich stránkách.
Příprava akce proběhla bez problémů, přestože jsme v našem týmu přivítali nováčka. Jarda totiž nemohl, flákal se, ehm, relaxoval v lázních. Ale poskytl nám jako náhradu svou údajnou vlastní dceru. Radka se velmi rychle zapracovala a rovněž návštěvníci, kterým nalévala, tvrdili, že to bylo výrazně lepší, než když naléváme my. To jsem nepochopil, asi jim nalévala nějak víc nebo co...
Degustační list byl vyplněn stručně, řada věcí byla doplněna v průběhu večera. Oba Kernery se liší zbytkovým cukrem, ten první je suchý, druhý polosuchý. Honzovi chutná ten první, našim hostům, kterých dorazilo opět okolo 55, ten druhý.
Rivaner mi osobně chutnal nejvíc, výborné, šťavnaté víno. Honza vzápětí vysvětlil, že se jedná o mullerku. Jenže je dokázané, že vzhledem k dobám minulým lidé o tuhle odrůdu nemají zájem. Takže zvolili, opět čistě pragmaticky, tenhle název a prodej probíhá bez problémů. Měl pravdu, protože jsem jich pár zakoupil a testoval na známých. Obvyklý průběh pití: Hele, to je fakt výborné, neříkej mi, že je to jen obyčejná mullerka, to nechci, víš co, dej mi ještě, ale ono je to fakt výborné.
Na druhém místě bych umístil veltlín, ale i růžová a červená vína byla velmi pěkná. O tom svědčí i hlasování návštěvníků, které bylo velmi těsné a rozprostřelo se mezi všechny předváděné vzorky.
Po degustaci proběhlo tradiční losování a předání putovní láhve. Honzu velmi pobavilo, že dalším předvádějícím je Vojta Salajka z vinařství Bábíček Vacenovský, s kterým se dobře zná. Jak už to tak bývá, drobné legrácky a zlobení toho druhého je na denním pořádku, takže si to Honza nenechal při popisu své láhve ujít. Zveřejníme příště.
Prodej probíhal výborně, zejména díky Honzovi, který pro tento večer nastavil velmi příznivé ceny.
Degustace se moc líbila a já mohu vinařství jen doporučit. Zajeďte, ochutnejte, věřím, že budete spokojeni.
 
P. S. Děkuji Honzovi za spolupráci a doplnění reportáže tam, kde má ovíněná hlava selhala.